Pojďme se podívat, na co se zaměřit v rámci svého sebemanagementu, abychom měli z práce radost a měli pocit, že to celé má smysl.

Zásadní je pozornost – svůj život utváříme z velké části tím, na co zaměřujeme svoji pozornost. Právě pozornost uvádí naše vědomí do pohybu. Již dříve byla vědecky prokázána spojitost mezi pozorností a štěstím. Často máme sklon dávat důraz na okolnosti jako původce našich pocitů a nálady. Je to ale náš mozek, který nám sám skládá pohled na svět, a to na základě toho, na co soustředíme naši pozornost.

Je dobrou strategií investovat do věcí, které mají potenciál podporovat náš růst. Bohužel je stále běžnější organizovat si den podle emailové schránky a zpráv ze sociálních sítí. Je spousta maličkostí, které bojují o naši pozornost, zdají se jednotlivě neškodné, ale v současné době je jich tolik, že zabírají často téměř celý den. Odpovídáme neustále na nejnovější emaily, chodíme na projektové porady a na samotnou práci nezbývá čas. Pokud budeme naši pozornost zaměřovat na tyto povrchnosti, pak to pravděpodobně povede ke stresu, tlaku, nervozitě, podráždění a frustraci.

Soustředěná práce naopak vede k smyslnosti a uspokojení. Jak sám sebe vézt k maximálnímu zaměření pozornosti na soustředěnou práci (někdy označována jako hluboká práce)? Prospěšné je vytvoření vlastních pravidelných rituálů, které Vám budou pomáhat. Je dobré naplánovat si určité časové celky, kdy se budeme soustředit na pracovní úkol a nenecháme se vyrušovat – tzn. zakážeme si internet, sociální sítě, emaily. Jak dlouhý by měl celek být je individuální – všeobecně to bývá 45 – 120 minut. Samotný úkol by měl být také dopředu naplánovaný, a to ve své struktuře, která bude zahrnovat menší celky. Mohlo by se nám totiž stát, že sedneme k velkému úkolu, nebudeme vědět, kde začít, budeme se cítit úkolem zavaleni, a tak opět sklouzneme třeba k vyřizování emailů. Prokrastinaci asi nemusím dlouze představovat. Dobré je také myslet na svoje tělo a dopředu si připravit např. šálek čaje a uprostřed soustředěného celku si udělat krátkou pauzu třeba na 10 minut na chůzi nebo jinou lehkou fyzickou aktivitu, abychom si udrželi jasnou mysl. Pokud si dopředu vytvoříme strukturu našeho úkolu, na kterém chceme cíleně pracovat, je pro naší psychiku dále prospěšné si po jeho dokončení jednotlivé části odškrtat jako splněné a odměnit se, třeba dobrým čajem nebo kávou podle libosti. Káva daleko víc chutná, když je za odměnu po dobře odvedené práci, ze které máme dobrý pocit, než ve chvíli, kdy se topíme v emailech, nemůžeme se soustředit, jsme unavení a jako záchranu zkoušíme šálek kávy. Co na konci dne nestihnete, rozhodně si nenoste v hlavě, aby vás to rušilo ještě při večeři s manželkou. Když z práce odcházíte, najděte si 5 minut na to, abyste všechny svoje myšlenky, úkoly a nápady sepsali na lísteček a nechali v práci. Můžete pak s klidnou hlavou odejít a zaměřovat své myšlenky na nadcházející volný čas. Pokud byste si náhodou chtěli vzít práci ještě domů a večer něco dodělat, vaše psychika si neodpočine, jak potřebuje, a následující den bude vaše pozornost oslabená, takže v úhrnu uděláte méně práce, budete unavení a ještě nebudete mít onen dobrý pocit z dobře vykonané práce, která vás baví. Ranní cestu z domu do práce můžeme třeba využít k tomu, abychom začali myslet na to, co je v práci důležité a zaměřili tak dopředu psychickou energii na dění v práci.

Důležité je také rozhodování – někdy se stává, že do práce investujeme příliš mnoho psychické energie, pak v naší mysli zastíní všechno ostatní a jsme příliš netrpěliví, potřebujeme všechno neustále posouvat. Pokud si ale nejsme hned jistí, jak postupovat, je prospěšné nechat si na rozhodování čas, aby si naše psychika mohla na problém zvyknout, zvnitřnit ho a využít tzv. dobu inkubace, kdy se problém v našem mozku řeší bez našeho vědomí. Po pár dnech, když se k problému vrátíme, je pak naše myšlení mnohem jasnější. Důležitá rozhodnutí je také potřeba dělat ve chvíli, kdy jsme vyrovnaní a soustředění. Když jsme rozrušení, naše emoce mají vliv na naše myšlení, které je pak zkreslené.

Jako člen pracovního týmu bychom dále ve prospěch zdraví naší psychiky měli mít jasné cíle, které se váží k tomu, na co se firma zaměřuje. Obtížnost našich aktivit by měla být nastavena tak, abychom zažívali uspokojení z dobrých výkonů, zároveň v čase by měla obtížnost mírně růst.

Jaký je vlastně smysl Vaší práce vzhledem k cílům celé firmy? Je potřeba mít také jasno v tom, jak konkrétně naše práce přispívá k cílům celé firmy.

Je důležité znát svoje silné a slabé stránky, abychom mohli na těch silných stavět. Je zábavnější a také produktivnější pracovat se svými silnými stránkami než se nutit do věcí, o kterých jsme si jistí, že jsou nám proti srsti a výsledky nebudou valné. Pokud si nejsme úplně jistí, můžeme si zkusit svoje silné a slabé stránky v klidu sepsat a pak třeba požádat okolí o konstruktivní zpětnou vazbu.

Takže, abychom se na svoji práci nechtěli vykašlat, pojďme si uvědomit, jaký je hlavní obsah naší práce, co nás na naší práci baví, kde můžeme uplatnit svoje silné stránky a záměrně organizujme svůj pracovní čas tak, aby tam těchto celků bylo co nejvíce. Pokud budeme naši mysl zaměstnávat samotnou prací, která nás baví, pak nám to bude přinášet pozitivní emoce – radost z práce, pocit smyslu, naplnění, štěstí a seberozvoje. Pokud ale necháme svoji mysl zavalit spoustou vedlejších administrativních úkolů, organizačních emailů a nepodstatných zpráv ze sociálních sítí, povede to k prožívání stresu, tlaku, frustrace, zklamání a beznaděje.

Mihaly Csikszentmihalyi, Flow: O štěstí a smyslu života, Portál, 2015

Cal Newport, Hluboká práce: Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě, Jan Melvil Publishing, 2016