Jak název napovídá, původně integrovala behaviorální terapii s kognitivní terapií. Behaviorální terapie se zaměřuje na sledování a změnu zjevného chování. Pomocí následků chování během terapie dochází ke korekci problémového chování a nácviku žádoucího chování. V průběhu terapie se tak klient postupně učí, jak změnit své chování, aby vedlo k žádoucím výsledkům. Kognitivní terapie se zaměřuje na kognitivní procesy (zejména myšlení, pozornost, paměť). Cílem kognitivní terapie tak je změnit myšlení klienta tak, aby opustil nefunkční iracionální přesvědčení a nahradil je myšlením racionálním, efektivním a pro něj prospěšným.

Kognitivně behaviorální terapeuti vždy přizpůsobují terapii individuálním potřebám konkrétního klienta. Terapie je zaměřená na konkrétní problém klienta dle společné domluvy a zaměřuje se na klientem určený cíl. Ten se samozřejmě v průběhu terapie může měnit, a to vždy na základě společné domluvy. Kognitivně behaviorální terapie předpokládá aktivní přístup klienta, tzn. očekává otevřené sdělování, ale také aktivní přístup i mezi jednotlivými sezeními – záznamy dohodnutých fenoménů, experimenty, apod. Konečným cílem kognitivně behaviorální terapie je samostatnost klienta. Proces terapie tedy postupuje od analýzy problémů, porozumění důležitým mechanismům, osvojení nových způsobů řešení až k samostatnosti. Klient v terapii získává postupně určité dovednosti – učí se všímat si svých myšlenek, emocí, tělesných fenoménů, učí se je zvládat, adekvátně zpracovávat a zvyšuje tak svoje kompetence, které mu umožní do budoucna problémy v životě samostatně zvládat úspěšněji. Kognitivně behaviorální terapie představuje vědeckou metodu, která byla mnohokrát ověřena nespočtem studií po celém světě.